Do škol patří kromě nadšených pedagogů i odborníci z firem

Změny ve vzdělávání jsou velkým tématem poslední doby. Jednou z možností, jak kvalitu vzdělávání zvýšit, je propojení pedagogů, školských institucí, rodičů, žáků a firem v regionu. A právě o to usiluje Místní akční skupina Šumperský venkov. Sídlí v Novém Malíně a má za sebou už více než tři roky práce na tomto tématu. Co všechno už se podařilo a proč je důležité propojovat školy a firmy? O tom jsme si povídali s Ing. Zdeňkou Mihulkovou a Mgr. Bronislavou Janíčkovou, MBA, které stojí za projektem Místní akční plán vzdělávání Šumperk. 

Proč si myslíte, že je spolupráce pedagogů, školských institucí, rodičů, žáků a firem v regionu klíčem k lepšímu vzdělávání?

ZM: Je to jednoduché. Zástupci těchto pěti skupin lidí se spolu při vzdělávání setkávají. A pokud se má kvalita vzdělávání zvýšit, pak u toho musí být zohledněny potřeby všech zúčastněných skupin. Když vzdělávací systém nebude respektovat potřeby firem, budou školy opouštět absolventi bez kompetencí, které zaměstnavatel potřebuje. Takové absolventy pak nikdo nezaměstná a přitom firmy nebudou mít dostatek zaměstnanců. Je to takový paradox na trhu práce.

BJ: Ano, přesně to se v praxi děje. Na druhou stranu je potřeba najít kompromis v tom, co potřebují firmy a co mohou školy nabídnout s ohledem na žáky, rodiče a instituce, kterým podléhají. Je to složitý mechanismus, ale věřím, že najdeme cestu ven.

To bych nám všem moc přála. Co už se vám podařilo?

ZM: Máme skvělou spolupráci se základními i mateřskými školami. Do projektu se jich dobrovolně zapojilo celkem 37. To jsou až na jednu všechny ze Šumperska. Je to dokonalá vizitka, že učitelé a ředitelé škol chtějí věci měnit.

BJ: Osobně mám velkou radost, že se nám podařilo zajistit do škol sdíleného rodilého mluvčího. Teď je zase aktuální požadavek ředitelů na zajištění sdíleného odborníka z praxe – ideálně ze strojírenství – nebo zdatného řemeslníka, který by se podílel na rozvoji dětí směrem k technickým oborům.

Překvapuje mě, že pracujete už s mateřskými školami. Proč a jak to funguje?

ZM: Zkušenosti z jiných regionů i ze světa dokazují, že bychom měli děti vést k polytechnickému vzdělání už od útlého věku. Když se totiž technikou nepolíbené děti objeví na střední odborné škole, je už pozdě. Nemají dostatečně vyvinutou jemnou motoriku nebo pokulhává technické myšlení. Ve spolupráci se Střední školou železniční, technickou a služeb a společností Pars nova a. s. jsme proto připravili akci Poznávej svět, poznej povolání. Děti se zábavnou formou seznámily s profesemi, jako je například zedník, kadeřník a truhlář. Vyzkoušely si, jak se drží zednická lžíce, postavily zeď z tréninkových cihel nebo s pomocí truhláře smontovaly jednoduchou židli. Pro děti je to zábava a my jsme rádi, že jsme v nich společnými silami zasadili semínko, které jednou snad vyklíčí.

BJ: Spojili jsme se také s odborníky z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. S jejich pomocí momentálně vytváříme tzv. inspirativní kufry s nářadím. Ty si kladou za cíl podporu manuální zručnosti dětí v mateřských školách a na prvním stupni základních škol.

Mluvily jste o „sdílení“ rodilého mluvčího nebo řemeslníka. Co si pod tím mám představit?

ZM: Málokterá škola si může dovolit platit rodilého mluvčího. Přitom má naprosto zásadní vliv na kvalitu jazykové vybavenosti dětí. Sehnali jsme tedy rodilého mluvčího a vytvořili systém sdílení jeho služeb. Školy si pak lektora v průběhu roku nasmlouvají podle svých potřeb a možností. Stejným způsobem by měl do budoucna fungovat i řemeslník nebo odborník ze strojírenství.

A proč právě strojař nebo řemeslník?

BJ: V našem strojírenském regionu je logicky velkým tématem výchova k technickému myšlení a dovednostem. Část technických kompetencí umí předat pedagogové. Ale odborník z firmy nebo řemeslník, který se řemeslu věnuje desítky let, dětem předá úplně jiný pohled na věc, včetně kousku svého vlastního nadšení k práci.  A o to se teď budeme snažit.

Sdílený řemeslník není ve školách úplným standardem, pokud vím. Kde berete inspiraci a nápady?

ZM: Setkáváme se s širokou škálou lidí více či méně zapojených do vzdělávání. Často nás umí svými nápady překvapit, stejně jako chutí věci měnit. Připravujeme pro učitele inspirativní výjezdy do škol a vzdělávacích institucí v regionu i mimo něj. A zrovna před pár týdny jsme sepsali pěknou dávku nápadů od ředitelů základních a mateřských škol na Ředitelské akademii.

Ředitelská akademie? Můžete mi upřesnit, o co jde?

ZM: Dříve bylo běžné, že se ředitelé škol organizovaně setkávali. Sdíleli dobré i špatné zkušenosti a vzájemně se posouvali vpřed. V začátcích našeho projektu se ředitelé vyjádřili, že jim tahle setkání chybí. Rozhodli jsme se proto dávno zapomenutou tradici oživit. Na jednom místě se teď potkávají dvakrát do roka ředitelé malých venkovských škol s řediteli velkých škol městských. Ředitelé více či méně zkušení, mladší se staršími, ředitelé se zkušenostmi ze zahraničí, firemního prostředí a tak dále. Je to hodně obohacující pro všechny.

BJ: Ředitelská akademie má ještě jeden cíl. Dnes se obecně ve společnosti klade velký důraz na konkurenční prostředí. A to i ve veřejných službách – zdravotnictví a školství nevyjímaje. My naopak chceme, aby spolu ředitelé místních škol spolupracovali a podporovali se. Usnadní si tím život, zefektivní svou práci a posunou se díky zkušenostem ostatních dál.

A co je v rámci projektu klíčové pro vás osobně, kam se chcete dostat?

ZM: Momentálně nám trochu vázne spolupráce s firmami. Ty jsou přitom klíčovými partnery. Právě pro ně děti vzděláváme. Je velký posun, že už si dnes ředitelé a věřím, že snad i část rodičů, uvědomuje, že nejlepší cestou ke spokojenému životu našich dětí není „vydřený“ vysokoškolský diplom nebo maturita „za každou cenu“. Notabene, když je studenti získají v naprosto neperspektivních oborech. Odborné učňovské vzdělání si studenti mohou v rámci dvou, nebo dokonce už během jednoho roku doplnit maturitou. Je-li absolvent šikovný, má možnost pokračovat ve vysokoškolském vzdělání přímo v Šumperku. Naopak od magisterského diplomu se jde směrem k řemeslu velmi těžko. V praxi spíš vůbec. V tom mají jasno všichni, s kým na projektu spolupracujeme.

Další zdroje informací:

AKTUÁLNÍ VÝZVY MAS
  Více informací
ÚZEMÍ MAS
Uzemí MAS
  Více informací
RYCHLÝ KONTAKT

Telefon:
+420 583 285 437

E-mail:
kancelar@sumperskyvenkov.cz

  Zobrazit kontakt
KALENDÁŘ
Květen  2020
PoÚtStČtSoNe
 123
456789
  • Ukončení příjmu žádostí ve 4. výzvě PRV

    Začátek: 0.00, 9.5.2020

10
11121314151617
18192021222324
25262728293031
AKTUÁLNÍ PROJEKTY
Vybavení na kulturní
akce & VPP
  Další projekty